Stoupáme ke Světlu

25.02.2013 15:20

Na našem blogu.Soukr.cz uveřejňujeme zprávy, které jsou špatné, které ukazují na to, co ani mnozí nechtějí vědět. Co se ale opravdu děje a o čem se běžně v médiích nemluví. Je to jako nemoc. Nemoc nevyléčíme tím, že o ní budeme mlčet. Nemoc vyléčíme, když si ji přiznáme, když se k ní postavíme čelem, začneme hledat její příčiny. A tyto příčiny řešit. Většinou se nemoc dočasně i zhorší tím, že ji vytáhneme na povrch. Tím, že ji vytáhneme na povrch a přijmeme, ji ale můžeme řešit. Řešit znamená léčit a hlavně vyléčit. Tak se z nemoci stane – moc. My se staneme mocní, protože pochopíme sami sebe, protože se staneme pány nad sebou samými, nad svým zdravím. Od této chvíle nás již žádná neMOC neohrozí.

Stejně to funguje ve všech oblastech života. A stejně je to i s fungováním tohoto světa.

 

Mnoho lidí zavírá oči před těmito špatnými zprávami. Nechtějí o nich vědět. Hrají si na krásný svět. Ano, je důležité tvořit krásný svět. Ten ale nevytvoříme, když budeme zavírat oči před tím špatným, co se děje jinde. Protože celý náš svět funguje jako jedna velká jednota ve vzájemné součinnosti. Jedině přijetím toho špatného a postavením se proti, mohu jako jedinec pomoci vytvořit krásný svět.

Vrána k vráně sedá, stejný stejného si hledá … oko za oko, zub za zub … atd. najdeme mnoho pořekadel. Ale to je špatně. Budu-li proti páchanému zlu a násilí vystupovat stejně, nemám šanci, jsem na stejné úrovni jako Ti, kteří to zlo páchají.

 

Představte si budovu, v přízemí je zlo a násilí. Budeme to chtít změnit a budeme používat zlo a násilí proti těm, kteří se tak chovají. Změníme něco? Nebo jenom vyprovokujeme ještě větší projevy zla a násilí?

 

V prvním patře té budovy již zlo není. Někteří z přízemí  zahlédli cestu do prvního patra a uviděli, že tam už zlo není. Chtějí se tam dostat. Jakou cestu by měli zvolit? Vracet páchané násilí stejně? Nebo na násilí a zlo reagovat láskou, radostí a smíchem. Tím, že v našich srdcích najdeme lásku a skrz ni pochopíme dualitu zla a dobra, otevřeme si dveře do prvního patra.

Krkonoše

Z tohoto prvního patra uvidíme dolů, co se tam děje. Uvidíme bytosti páchající zlo i bytosti snažící se osvobodit. My už jsme se ale zbavili strachu, pochopili jsme a máme v srdci lásku a jednotu. Podáváme dál informace o zlých a špatných věcech lidem, kteří jsou ještě v přízemí, ale už se snaží dostat výš. Ač se zlo sebevíc snaží, do našeho patra nedosáhne.

Probouzející se lidé v přízemí mají tři možnosti: 1) zavírat oči, bát se dál a dělat, že je vše v pořádku 2) postavit se zlu zlem a násilí násilím 3) prohlédnout tu hru zla a dobra a postavit se na stranu lásky, radosti a jednoty. Kteří postoupí do prvního patra?

Lidé zavření v přízemí nemají nadhled prvního patra, proto je důležité jim zprostředkovávat různé informace, ale zároveň zůstat nahoře. Je velmi těžké vyškrábat se o každý stupínek výš, ale velmi jednoduché spadnout zase dolů.

První patro je jen první stupínek na vzestupu. Budova má mnoho a mnoho pater. Do vyšších pater uvidíme, až se zbavíme dalšího kousku ega a naše pochopení a láska dovolí postoupit. Ze všech pater je vidět do spodních, ale ze spodních není vidět ani do toho následujícího. Jen občas se stane poutníkovi na cestě, že se mu pootevřou dveře a on uvidí. Bývá to velmi mocný zážitek.

Tím jak stoupáme ke Světlu, tak jej víc a víc cítíme a víc a víc po něm toužíme. A to je ta jediná možná a správná cesta. Jediný možný „boj“ se zlem a násilím je opravdu jen skrz pochopení, lásku a radost.  Tyto pocity, které musíme nejenom cítit, ale jimi musíme i žít, nás posunou do onoho pomyslného prvního patra. Z něj můžete pomáhat. Už na vás temné a depresívní články nebudou působit temně a depresivně. Přijmete je jako informaci, jako součást duality. Jste zbaveni strachu. Nemáte-li strach, nemůže vás skrz něj nikdo ovládat. Jste svými pány, jste svobodní.

Můžete ke svobodě ze svého nadhledu pomoci těm, kteří ještě tento nadhled nemají, kteří jsou ještě ovládání strachem. Strach je jako mor. Strach je nemoc těla i společnosti. Strach je temnota. Strach je energetickou potravou temných. Přestaňte je krmit a vykročte s námi ke Světlu. Světlo je svoboda. Stoupejme společně ke svobodě. Radujme se, tancujme a zpívejme. Čím víc nás bude, tím menší vliv bude mít temná strana současné vládnoucí garnitury.

 

P.s. Pro ty, kteří jsou v mezipatře. Vidí do prvního patra, ale jsou zoufale stahováni do přízemí. Temnota kope a rve se o každého jedince. Stoupejte dál a neohlížejte se. Vaše potrava není strach, ale Světlo a láska. Rozšiřujte svá srdce, ať se do nich vejde co nejvíce lásky. Jedině láskou se vymaníte natrvalo z vlivu temnoty.

 

Kontakt

Věra Ovečková +420 733 587 795 vera.oveckova@gmail.com