Předek - patjej

Předek - patjej

V praslovanštině byla záměnná znělá a neznělá hláska a domnívám se, že hlásky byly rozdělené (pokud vůbec) jinak než dnes.

Slovo = tyl „patjej“ zní patlavě, šišlavě. Jenže zrovna tato patlavá a šišlavá slova mají největší tvořící sílu a dávný jazyk = tyial jich obsahoval velké množství. I dnes je prokázáno, že ženy zaříkávačky tzv. šumlují, patlají, a tím zesilují sílu slov. Posunují znělé hlásky zpět do neznělých. Současná řeč používá více znělých, které jsou ostré a méně tvořící. Řeč dávná měla více samohlásek, dvojhlásek a dlouhých hlásek, které měly velký vliv nejen na tvoření, ale na vyjádření pocitu.

Konkrétně patjej ve významu předek, vůdce našich (rodu), se posunul do patrei – páter – phráter, atd. Samozřejmě, že i s posunutým významem.

Patjej - patiei.

Dnes máme mnoho pozůstatků tohoto původního slova, které jsou již mnohdy upraveny, aby působily jinak. Uvedu jen několi příkladů.

Čeština: paterna – určení otcovství, autorství

páter – kněz

paternalismus – otcovský, nadřazený, ochranitelský

přítel – pařítel – pa(ři)tel(r) – znělá/neznělá – páter

partaj

papá – říkalo se dříve místo dnešního táta

papá jako papež (= otec života)

Angličtina: paternal – otcovský, z otcovy strany

paternity – otcovství

father – otec (posun p – ph – f)

parent – rodič

Latina: pater – otec

patria – vlast

Ruština: папа (papa) - otec

Korejština: appa - otec

Jakutština: папа (papa) – církevně

аҕа (agcha) – otec

Další slovo, jež se používá v praslovanštině je sěnilo = stínidlo.

Dnes máme kult mládí a krásy a starší lidi nazýváme seniory (l – r, neznělá – znělá a posun hlásky o). Podobnost čistě náhodná? A co se děje kolem nás?

Můžete věřit, či nikoli, ale slova tvoří, jen důsledky této tvorby - záměny slov - jsou v horizontu času pomalejší.