Praha historická

Ano, používám slovo historická (nikoliv třeba dějepisná, a jak slovo historie souvisí s křesťanstvím píšu tady), protože je plná architektonicky úžasných středověkých staveb poznamenaných křesťanstvím. Staveb, z nichž dýchá uplynulý čas. Staveb, které si zachovávají vědomí věků. Vědomí, které zůstává jejich součástí. A potom možná už jen kamenů, písku … Vědomí poznamenané křesťanstvím a jeho temnou magií. Přesto matička Praha dýchá ve své historické části klidem a přitahuje davy návštěvníků: „Vpravo se nachází … vlevo vidíte …“ cupity dupity o kousek dál. K vidění je už i cyklo-prohlídka nebo projížďka na „dvoukolkách“.

Moje úžasná přítelkyně mě vede z Malé Strany na Kampu. Procházíme po nábřeží a shodujeme se v tom, jaká je síla a energie vody. Pomalu stoupáme na Karlův most obdivujíc mohutnost sloupů. Nezapomněli jsme vzpomenout na zazděná vajíčka :). Karlův most je plný cizojazyčně hovořících návštěvníků. Dokonce ani u stánků se již neobtěžují dávat alespoň dvojjazyčné nápisy, vše je v jazyce anglickém, jako bychom byli u Temže a ne na Karlově mostě. Nicméně panuje pohoda. Nikdo nikam nespěchá, lidé se zastavují, fotografují, debatují. Mě zaujaly ozdoby na věžích na obou stranách mostu. Staromostecká je protkána symbolikou, o tom se dočtete na mnoha stránkách různých webů, ale na žádném jsem nenašla zmínku o sluncích, která kralují střechám – jedno s paprsky pravotočivými a jedno levotočivými. Připomnělo mě to čakry, energetické průsečíky drah na těle, kde pravotočivý proud energie vstupuje do těla a levotočivý vystupuje. Zlatá slunce jsou na střechách obou věží a jistě pomáhají harmonizovat energie tohoto místa. Jsou to jedny z mála střech, na nichž není kříž – symbol křesťanství.

Praha od pradávna disponuje úžasnými energiemi. To ví i černí mágové, proto ji celou zakřížkovali. Nejen na mnoha kostelech, ale i na kupolích a střechách domů, na fasádách, u bran ... Zvedněte někdy hlavu a dívejte se vzhůru. Uvidíte mnoho různých křížů a křížků, ale žádný náš slovanský symbol – snad vyjma právě sluncí na věžích u Karlova mostu. Petr Parléř, který navrhoval a stavěl Karlův most, se vyznal v symbolice znaků a čísel a dokázal tuto symboliku vestavět do Staromostecké věže. Až si ji budete prohlížet a obdivovat jako my, nezapomeňte vzhlédnout i na zlatá slunce zářící na vrcholu i za špatného počasí.

Povídáme si, obdivujeme architekturu, proplétáme se davem a ejhle – Staroměstské náměstí. Nemohu si pomoci, ale mé oči přitahují střechy. Fascinuje mne, s jakou precizností jsou na nich kříže rozmístěny.  Co kříž, to blok volnému toku energií. Na rohu jedné ulice vidím mladíky, jak si zvláštním způsobem vydělávají. Fotím si je. Nějakou tu minci mě to ale stojí. A jdeme dál. Opět se proplétáme postranními uličkami. Nevyznám se tu, ještě že moje průvodkyně ano. Upřímně, ani se nesnažím. Užívám si krásný den s milým člověkem.

Najednou se před námi vynořilo Palladium a vedle něj kostel Svatého Josefa. Vstupujeme. V kostele jsem nebyla již několik let. Nic mě do žádného netáhne. Ale ke Svatému Josefovi se váže pověst. Pokud někdo vloží lístek se svojí prosbou k jeho soše před vstupní bránou, bude mu splněna. A opravdu je tam několik lístečků zastrčeno. Dříve na mne kostely působily slavnostně, až majestátně. Od té doby se ale mnoho změnilo. Výzdoba na mne působila temně. Proto jsem raději zavřela oči, abych se jí nenechala ovlivnit, protože jsem si chtěla vyzkoušet sílu energií uvnitř. A opravdu sílu. Po malé chviličce mě rozbolely ruce až po předloktí, jak kdybych do sebe nasávala strasti všech, kteří je sem chodí odevzdávat, umocněné černou magií místa. Rychle pryč a zbavit se té bolesti.

Diskutujeme o tom, jak promyšlené je ovládání celých národů křesťanskou církví. Už samotným křtem si církev zavazuje dítě, které nemá šanci rozhodnout o svém osudu. „Svatá voda“ jíž je pokřtěno je voda naprogramovaná, nesoucí temné informace o podřízenosti, porobě a poslušnosti jednomu pánu skrz prostředníka, nesoucí informace o nesvobodě a strachu. Křest je dokonán pokřižováním dítěte, kdy se poprvé uzamkne jeho duch do symbolického vězení, aby se neprojevoval a lidská schránka byla poslušná. I přestože je dnes k dispozici pro ty, co chtějí, spousta informací, nemohou je mnozí přijmout kvůli uzamčenému duchu ve svém srdci a křížkem uzamčenému třetímu oku - bráně kanálu mimosmyslového vnímání. Opravdu, jak promyšlené. A to vše ve věku, v němž o sobě človíček ještě v žádném případě nemůže rozhodnout sám.

Začínáme být pomalu unavené a pokukujeme, kde bychom spočinuly u dobré kávy a čaje. Chvíli hledání nám to dá :), ale stálo to za to. Klidné místečko, kde si můžeme odpočinout a v klidu probrat nejen zážitky s dnešního dne. Byl to den krásný a plný dojmů. Při dalším setkání projdeme jiná místa a vyzkoušíme jejich energie.