Jsme ve vězení?

30.03.2020 19:34

Přišel mi mail a v něm tento text:

 

Fikce nebo realita

 

Země je planetou, která byla, je a bude provozována jako vězení. To se míní doslova, ne jako metafora pro něco jiného. Lidé, kteří zde žijí, sem byli přemístěni z jiných planet a jiných hvězdných systémů v naší galaxii a možná i z některých hvězdných systémů blízkých galaxií. Tím, že se zde znovu narodili, se znovu ztrácejí. Ztratí všechny své vzpomínky na to, kým byli v minulosti, odkud přišli, kdo jsou a kdo byli jejich rodiny, nepamatují si na majetek, který vlastnili a který jim byl odebrán. Každý je na zemi zpracován tak, aby vymazal všechny vzpomínky. Klíčem k provozování tohoto vězení bylo od začátku vždy potlačení všech znalostí z minulosti každého vězně. A když lidé zemřou na Zemi, byla zavedena technika, která je nedobrovolně recykluje zpět do jiného života na této planetě, bez paměti, aby nikdy nemohli odejít. Umírání nenabízí únik z tohoto místa.  Je to proces, který je tak krutý, tak barbarský, a přesto neuvěřitelný, je lepší to nevědět. Jakákoli naděje na útěk z tohoto vězení bude záviset na pochopení fungování pastí smrti, proto byla zavedena i různá náboženství.“

Vložila jsem doslova a každý si sami za sebe zvažte – fikce či realita, pravda či istina?

 

V dnešní době informační války, informací a dezinformací, protichůdných zpráv, zpráv z různého úhlu pohledu, jež se jeví protichůdné, ale naopak se doplňují, jenom předkládám svůj současný pohled, o nějž se dělím a na který si každý sám udělá svůj názor.

 

Vzhledem k tomu, že v kosmu platí určité istiny pro všechny stejné, i v naší rozměrnosti a dualitě platí pro obě protistrany stejně. Jak to dodržet a přesto se tomu vyhnout je možnost zaměnit význam důležitých slov. Místo istiny, která vyjadřuje kosmickou podstatu, slovo pravda, ve významu lži, podvrhu. První slovo je ve svém původním čistém smyslu vymazáno (zůstalo jen ve finanční a právnické řeči), druhé naopak opanovalo slovník a vyjadřuje vše spojené s čistým úmyslem. Tudíž, když někdo lže a tvrdí, že říká pravdu, je před vesmírem čistý, protože pravdu = lež říká. Dnes se tvrdí, že ne-znalost zá-kona ne-omlouvá. Stejné by se dalo říci i o slovech: ne-znalost slov ne-omlouvá.

 

Ale zpět k úvodnímu textu.

Jsou zde sděleny určité informace:

1) lidé pochází z různých hvězdných systémů nikoli z opic

2) jsou na Zemi ve vězení

3) vězení je sofistikované – vězňům je vymazávána paměť – opakovaně při každém zrození

4) jediný únik je přes rozpomenutí se – kdo jsem, odkud jsem, kde to jsem, proč tu jsem

5) důležitý bod na konci – pochopení fungování pastí – rozeberu samostatně příště

 

Dodávám:

6) zkrácení věku, aby čas prozřít a rozpomenout se byl minimalizován

7) balamucení ohledně posunu do jiných rozměrností a rázem bude vše dobré, všichni se mávnutím proutku změní

8) balamucení ohledně kořenů – chycení v síti upravené minulosti zabraňující probudit vzpomínky, ale udržující v tom, že jsou probuzeny a funguje spojení s kořeny – dobrovolné otroctví

9) balamucení o vnější pomoci, ať už z kosmu nebo od skupin pozemských

 

Nyní je v doba, na níž upozorňovalo mnoho proroků a knih. Je možnost probudit svoji paměť do hloubky původu každého člověka a dobrovolně zůstat, nebo odejít.

 

Za sebe nazývám toto vězení „pokus lidstvo“. Na setkáních účastníky již delší dobu vedu k rozpomínání se-. Každý pokus nějak skončí – buď se povede či nikoli, prokáže pokusnou cestu jako možnou, či ukáže její mylný směr.

Je na každém jedinci, nakolik probudí svoji skutečnou paměť zevnitř sebe a pozná. Či nakolik podlehne vnějším informacím od materialismu, přes různá náboženství, až po ezoteriku.

 

Cesta, která otvírá portál vězení, je uvnitř každého. Proto je čest žít v této době a prošlapat cestu. Cestu, po níž ti, co to dokáží, kráčí jako první.

 

Pochopí-li kdo čas, pochopí, že ho má tolik, kolik potřebuje.

Pochopí-li kdo strach, pochopí, že jím živí bachaře.

Pochopí-li kdo ljubljenie, pochopí, že to je hybná síla Vesmíru.

 

Vesmír je vně i uvnitř všeho a každého. Z otevřených srdcí proudí síla, jíž lze jen těžko zastavit. Spojí-li se čisté síly srdcí, umožní se probudit. Je třeba spoléhat jen na sebe. Nikdo jiný, jen člověk sám sobě může pomoci. Proměnou svého vnímání a proměnou silového pole čistí sebe i okolí. Příroda a Země oživují a regenerují rychle a stačí na to též sami. Je to vidět kolem. Stačí se dívat a vnímat.

 

Závěrem snad jen to, že každý má dnes na výběr:

věřit pravdám a spát spánkem spravedlivých,

či hledat istiny v sobě a smířit se se sebou.

Jenom přestaneme-li bojovat sami se sebou, otevře se cesta do hloubky nitra a a srdce k čistému poznání.

 

 

Příště rozbor slov past, smrt a morálka.

 

Kontakt

Věra Ovečková +420 733 587 795 vera.oveckova@gmail.com