Invaze, informace – zpráva, intuice

Každá doba nese své. Dnešní staví zrcadlo strachům, soucítění, hyenismu, vnímavosti …

Lidé by chtěli žít bez peněz. Jak, když přestali vidět hodnotu věcí?

Lidé by se chtěli dorozumívat telepaticky a vyššími způsoby mluvy. Jak, když jsou bez úcty k soukromí druhých.

Lidé by chtěli žít v ljubljenii. Jak, když stále někdo někoho hodnotí, posuzuje, odsuzuje, kritizuje, chválí.

Dnešní doba je skvělá, protože všechny svoje přetrvávající „bolesti“, vlastnosti, můžeme vidět v zrcadlech = zěrkalech druhých.

Kdo se začne dívat na ostatní jako na sebe, měnit sebe, aby v zěrkalu viděl, co se mu líbí, posouvá svět k lepšímu.

Kdo přestane být naivním, ale zůstane vstřícným, posouvá svět k lepšímu.

Kdo má soucit a vnímavost k druhým, aniž by jim vnucoval pomoc, posouvá svět k lepšímu.

Vnucovaná pomoc – páchání dobra – je invazí. Viry jsou invazní vůči buňkám. Proto dnešním prvním slovem je invaze.

Invaze – lat. invādō - vtrhnout, vpadnout; napadnout, přepadnout; zmocnit se, zachvátit

další tvary: in - vere, vāsī, vāsum

in – víte z minula – v, do, na

vaze – vādō ► posunuto do vāsī – d ► s – čteno [vází] – z toho v češtině vaze

vada je praslovanské slovo, jež se dochovalo dodnes jen v trochu posunutém významu

vada znamenala vinu, pomluvu

vadit - vadit se bylo žalovat, obviňovat, pomlouvat, dnes hádat se

Blízké a časté byly posuny - a ►o – ze slova vada máme rázem voda, a jak již mnozí víte, voda je programovatelné médium, čím asi programujeme životodárnou tekutinu, pokud ji nazýváme voda? Ve staroslovanštině to byla wada, v ruštině se sice píše вода, ale čte se [vada]

V latině se řekne voda aqua [akuwa] – a – počátek vesmírný, k – plynutí různými směry, w – vědění, a – počátek lidský; wa – wátka = rám na tkaní – obraz negativní: uzavření, vězení, káznice, obraz pozitivní: ochrana, štít, hradba jako štít; v naší řeči se vždy zapisovalo tak, jak zněl zvuk, proto je q pro nás cicí hláska, neb my ji zapíšeme jak kv, s tím, že v se čte jako zastřené u+v - dříve se psalo pouze w

Proto hledám odpovídající slova, aby programy, jež tvoří, byly tvořeny vědomě nikoli opačně, bez-vědomě.

Další slova – informace – zpráva

Informace – latinsky informaciōn [informasion]

informō - utvářet, formovat; vzdělávat, poučovat, informovat

in – v, do, na

formō - tvarovat, formovat; zdobit, upravovat; vzdělávat, šlechtit

Zpráva -zvěst – věst – znamenalo ve staroslovanštině vědění

zvěstovat – oznamovat

předzvěst – tušení

pověst – pa-věst – dávná zvěst

věstník x zpravodaj ►jaké informace přináší zprávy a zvěsti podle významu slova už předávám k zamyšlení

– slovo věštit s posunem s ►š znamená předpovídat

oproti věstit přinášet věst, vědění

Slovo informace je v určitém smyslu neutrální, formuje, tvaruje. Je na každém do jaké míry dovolí druhým své tvarování, formování a do jaké míry si je schopen jít svou cestou. Jít svou cestou znamená věřit si, spojit se se svou intuicí, cítěním, tělem, které vždy bez omylu člověku řekne, co informace obsahuje. Zda-li je jeho cesta v danou chvíli v souznění s informací, či v rozporu závisí nejen na otevřené intuici, ale i na úrovni vývoje jedince.

Intuice a cítění

Intuice – latinsky intuitio [intuitio]

in – v, do, na

tuitio – latinsky znamená zachovávání, udržování, chránění

t – T je též nejstarším znakem kříže – Tau – ve smyslu zastavení, zadržení; T v Bukvici znamená pevnost, tvrdost až zatvrzelost; tú – túčanica – máselnice, v níž se dříve máslo šlehalo, stloukalo; od slova praslovanského slova túčajá – tlouci, kdy se v latině některé hlásky posouvaly č ► c ► t nebo k , protože výslovnost hlásky č pro některé tehdejší národy stejně těžká, jako je pro mnohé dnešní české ř.

ce – určitě jste si všimli, že tato koncovka je specifická pro rod ženský vzor růže a vyskytuje se často u slov, jež máme za cizí, protože se k nám dostala oklikou; z praslovanštiny se dostala do latiny, němčiny, angličtiny a z nich zpět k nám do češtiny; tudíž jsou slova pozměněná a programují v nás něco jiného, než původní

ce – e na konci znamená uzemnění, předchocí c – může být buď ve významu cíle (cílem je uzemnění předchozího) nebo z praslovanštiny cáp = cep – z toho dnes cepovat někoho, slovně do něj bušit za nějakým účelem; cepovat bych za sebe viděla např u slova informace, uzemnění u slova intuice

Cítění – cit - je prožívání vycházející z našeho nitra, z nás

- citem lze ovládnout emoce a zastavit jejich destruktivní vliv

čit v sanskrtu znamená vědomí

čiti v sanskrtu - samostatná síla udržující život, pochopení, porozumění

čitta v sanskrtu - mysl, inteligence

cítiti – cútiti – původně  očjutiti – ščuja – čuja – znamenalo pocítiti sebe, uvědomiti si sebe, vzpamatovati se (po spánku, mdlobách), tedy procitnouti, probuditi se

procitnout, ocitnout se, vycítit - slova odvozená v dnešní řeči

číti - čúti – čouti – přijímat přes smysly

čivy – slovo novější, nervy, vedení cítění

Otevření si cítění je cestou do sebe. Kdo je v sobě, věří-li si, stává se silným, bez možnosti jím manipulovat. Stává se vůdčí silou sám sobě a příkladem ostatním. V naší společnosti je mnoho silných lidí, kteří právě v dnešní době bez obav říkají veřejně svůj názor, ačkoliv mainstream to má jinak. Chcete-li vědět, dopřejte jim sluchu a sami si vytvořte názor.

Zdroj překladu latinských slov: https://psalvet.sweb.cz/slovnik.html