Dobro a zlo

05.04.2012 19:43

Stále hovoříme o Světle a Temnotě. S tím souvisí Dobro a Zlo.

Co je tedy dobro a zlo? Někomu se tato otázka může zdát až primitivní, ale z hlubšího pohledu tomu tak není.

 

Většina lidí vnímá zlo jako zásah do svého soukromí, vžitých vzorců chování a jednání a hlavně jako neubližování druhým. Někdo neubližování vztahuje jen na své blízké, jiní do „neubližování“ zahrnují lidstvo, další pak i zvířata a rostliny. Vyspělejší jedinci už chápou princip neubližování jako princip Jednoty a soužití s celou Přírodou.

Krásně se o tom píše a ještě lépe povídá. Hůře to vypadá, když lidé v rámci dodržení „neubližování“ mají změnit své stereotypy chování a změny zahrnout do svého běžného denního života.  Mnoho lidí si pak jednoduše řekne: „Ale já přeci nezměním svět!“ a pokračuje v zajetých zvyklostech i přesto, že ví, že tím někomu může „ublížit“. Další rádoby omluvou je „já jsem nevěděl“. Někdo opravdu neví a jakmile se dozví, své chyby se snaží napravit. Je ale stále mnoho těch, kteří vědět nechtějí.

 

Uvedu příklad, abyste pochopili, jak složité je chápání dobra a zla.

Vidím, jak se ke známé někdo hrubě chová a pomohu jí.

Musíme vzít do úvahy zákon příčiny a následku.

Této ženě se násilí nedělo bez příčiny, to znamená, že si tím splácela své dluhy z minula. Lekce násilí ji měla něčemu naučit. Pokud volá o pomoc, pomoc chce a potřebuje a je mojí povinností zasáhnout. Pomohu. Je velmi důležité, co při svém zásahu cítím. Jsou dvě možnosti. První možnost: Cítím zlobu vůči agresorovi a ženy je mi líto. Tím si tvořím karmický zápis vůči oběma a oni si jej tvoří vůči mě. Sice jsem pro danou chvíli pomohla, ale situace se znovu vrátí, abychom mohli tento zápis vymazat. Druhá možnost: Necítím zlobu vůči agresorovi, přestože tak navenek mohu působit. Svým zásahem pomohu, ale netvořím si karmický zápis a dokonce od tohoto zápisu osvobozuji agresora (přesně je to popsáno v Pravém Ježíšově Otčenáši).

Pomoc byla vyžádaná, pomohla jsem s láskou a nikdo nemá karmický zápis. Tak je to v pořádku.

Ale to není vše. Známá si tímto hrubým zacházením odžívá své karmické dluhy. Když jsem o  pomoc nebyla žádána, a přesto zasáhnu jen v dobré víře pomoci, tak vlastně konám zlo, protože jí znemožňuji složit životní zkoušku. Tím ale opět dělám zápis sobě i zúčastněným a navíc se agresivita dost pravděpodobně obrátí proti mně. Takže je velmi důležité zvážit, zda-li je pomoc na místě nebo nikoliv a postupovat vždy s citem.

Jiný příklad nevyžádané pomoci je následující:

Představte si dítě. Toto dítě má doma nějaké povinnosti, což je správné. Rodič vyžaduje plnění těchto povinností, což je také správné. Když dítě povinnost nesplní, stihne ho přiměřený trest, který mu rodič udělí s láskou v srdci (nikoliv zlostí), pak je to také správné. Dítě pochopí, co je to zodpovědnost za svěřené úkoly. Navíc nabude vážnosti a nepostradatelnosti v rodině a upevní se vztah mezi ním a rodičem.  Ale! Do výchovy začne zasahovat babička. Začne dělat pro vnoučka „dobro“, začne jeho povinnosti dělat sama: „aby nemusel“. Pozor!!! Dělá to s láskou!!! Přesto dělá špatně. Je to nevyžádaná pomoc, která může být špatně přijímána nejen vnoučkem (je hrdý na svěřené úkoly), ale i rodičem (zásah do výchovy, který znemožňuje dítěti pochopit, co se má naučit). Dělá babička dobře, když to myslí dobře, nebo ne? I z takto na první pohled banální situace, může vzniknout karmický zápis na všech třech stranách, pokud rodič nezvládne situaci s láskou v srdci, babička nepochopí a vnoučkovi nezůstanou jeho povinnosti. Nicméně tato situace nevznikla sama od sebe. Dává všem zúčastněným možnost projevit lásku a naučit se spolu komunikovat.

 

Na stejných principech funguje i léčitelství.

Pro někoho je nemoc darem, která ho pozdvihne k poznání a třeba i stmeluje celou rodinu. Zasáhne-li léčitel a uzdraví daného člověka, hrubě zasáhne do jeho karmy a karmy rodiny a rodu a znemožní jejich vývoj, který si sám určili. A je tu karmický zápis. V jiném případě uzdravením člověku pomůže k pochopení. Z toho vyplývá, že léčitelé by měli být na takové úrovni duchovní vyspělosti, aby dokázali sami rozeznat, zda-li jejich zásah je nebo není na místě.

 

Zlu se musíme bránit a můžeme jenom láskou.

To znamená, že pokud vám někdo ubližuje, je nutné se bránit. Je to jenom zkouška. Někdy stačí rozhovor, jindy musíte být i hrubší.  Laskavá hrubost znamená, že hrubost, je-li to nezbytně nutné, projevíte jen navenek, ale nepociťujete ji uvnitř, vaše emoce nejsou negativní. V duchu děkujete za tuto životní lekci, protože vás měla něčemu naučit. Jakmile neoplatíte stejným, nevyšlete vlnu agresivity a násilí, splácíte své dluhy, čistíte těla a situaci řešíte. Tím pomáháte v očistném procesu i celé Zemi.

 

Takže co je dobro a co je zlo?

Z mého pohledu je dobré všechno, co pomáhá jedinci v uvědomění, v rozvoji a ve splnění životních lekcí. To znamená všechny situace, do nichž se dostane. Špatné zvládnutí těchto situací (to je bez pochopení a bez lásky v srdci) vytváří karmický zápis, což může být chápáno jako zlo, ale ono je to vlastně zase dobré. Můžeme se poučit a příště situaci zvládnout lépe.

 

Jak tedy nakonec rozlišit dobro a zlo?

 

Kontakt

Věra Ovečková +420 733 587 795 vera.oveckova@gmail.com