Boj

04.04.2020 16:28

Strach a boj.

 

S čímkoli bojujeme, živíme to = dáváme sílu. Boj je pastí. Přestane-li kdo bojovat, přestane živit protivníka. Má šanci mu porozumět, porozumět sobě, přijmout protivníka v sobě, a tím tvořit souznění kolem sebe.

 

Slovo strach jsme již rozebírali.

Boj je důsledkem strachu. Ochranou jsou hradby. Bolest, strach, hradby jsou pastí.

 

Mnoha lidem bylo ublíženo.

Ze strachu z čehokoliv dovolili, aby jim bylo ublíženo.

Potom ubližovali sami.

Cítili bolest.

Odmítali cítit bolest.

Stavěli hradby – brnění jako obranu.

Obrnili svá srdce, aby přestali cítit bolest.

Přestali cítit nejen bolest, ale zejména ljubljenie.

Spadli do pasti bezcitu. Kola karmy a inkarnací.

To, co se dnes vydává za ljubljenie pod slovem láska, je všechno ostatní kromě ljubljenia (manipulace, ovládání, zastrašování, páchání dobra …).

 

Ljubljenie je všeobjímající.

 

Bez rozlišení objímá vše a všechny. Bez boje. Proti komu by bojovalo, proti samo sobě? To by přestalo být ljubljeniem a stalo by se láskou.

Dává vám smysl z úhlu pohledu významu objasněných slov boj za lidská práva, boj za mír, boj za rodinu … ? Dokud bude člověk bojovat sám v sobě se sebou a s čímkoli a za cokoli, bude boj i vně v jakékoli podobě. Jediným odpůrcem, jenž může zničit boj a zlo, je ljubljenie, přijetí.

 

Přijetí sama sebe se vším - dobrým i zlým, co k člověku patří.

 

Bojuje zavřené srdce, srdce obehnané hradbami, obrněné, které odmítlo cítit bolest.

Srdce, jež je zbaveno opevnění, opět cítí. Cítí bolest, protože člověk se rozhodl jí postavit bez boje. Bolest je temnota a strach. Obojí je v každém. Jen postoj k nim je rozdílný.

Kdo se rozhodne postavit své bolesti, strachu, zjistí, že jediná cesta ven vede skrz ně.

 

Projít vlastním peklem.

To je i název mé další knihy, která ukazuje jednu z možných cest skrz svou osobní temnotu.

 

Kdo projde vlastním peklem, jako by se probudil do jiného světa. Vnější svět je sice stejný, ale člověk sám jej vnímá jiným způsobem. Svým srdcem objímá vše, protože pochopil, že vše je (jak má, v pořádku …) … VŠE Ě.

 

Ví, kde a kdy a jak má zasáhnout, kde a kdy a jak se stáhnout. Prolnul se se vším a vše je v něm. Už je bez potřeby stádovosti, má sílu v sobě. Je bez potřeby připojovat se k hromadným akcím, meditacím atd., protože ví. Medituje – je v propojení každou vteřinu svého života, proč by měl meditovat za něco na povel? Je v propojení, dává sílu Přírodě a Vesmíru a oni jemu. Bez cílení. Ve volném toku. Jako krev v žilách, míza v rostlinách proudí ve volném toku ke všem buňkám, které ji potřebují, tak i síla v propojení proudí oběma směry volně, jen dle potřeby.

 

Každá uměle cílená síla narušuje rovnováhu. Aby se člověk dostal sám k sobě, potřebuje naopak rovnováhu nastolit. Potom získá přístup sám k sobě, může projít svým peklem, svou bolestí, svou temnotou a probudit se do nového světa. Světa, který nyní tvoří silou ljubljenia. Ničím jiným, co se za ně vydávalo.

 

Boj.

Objasnění tohoto slova bude obšírnější:

bhoj boj – baj – bajus ve starobulharštině má význam strašný

bhoj – boj – bog – boh – posun hlásky, význam tentýž

srbochorvatština, má ještě stále blízko k praslovanštině, má tyto výrazy:

bojník – bojovník, na Slovensku zbojník (utekl z boje), též hrad Bojnice

boriti se – zápasit, bojovat

borba – zápas, bojovala

baljarin – zkráceně bárin – šlechtic, je možné, že toto slovo pochází ze střední Asie od Turků a rozšířilo se ve všech podobách, protože tam bajär znamenal magnát (jestli dostupné informace odpovídají skutečnosti)

ruštinaборьба

latinabellum – válka

staročeskyboriť sa – zápasit, bojovat

borba – zápas

borca – zápasník; dodnes se na Moravě užívá slovo borec

staroslovansky борениѥ [borěnije] – boj, zápasník

борьць [borěcě] – bojovník

боѧринъ [bojarino] – velmož, pán

Борисъ - Boris

БоривоиBořivoj

ve staré irštině bylo slovo fó-bairim ve významu útočit

praslovansky se řekl boj, potyčka harc, možná ze ještě staršího harač

bojovník harciěř

harcovat ve významu dělat nájezdy, jezdit sem tam na koni a vyzývat k boji

z toho jméno dodnes známé Horác, které se vyvinulo asi takto:

Haráč Harác Horác a z toho později v latině Horácius

do dnešního Horák – Horáček s posunem hlásky c na k (zdrobnělina bojovníka – malý bojovník)

 

Do dnešní řeči přešlo mnohé:

- harcovat ve významu útočit, potloukat se, putovat

- harcem – nakvap

- mohlo být odvozeno i slovo herec – putující, potloukající se

- vývoj slova boriti a vznik dalších slov z jeho kořene:

boriti – barati – brati – braň

- z toho máme: zbraň, bránit se,

ale i brat – jako bratr (ten, který brání a bojuje)

zabrat, dobrat, přebrat – převrat (b – v), vybrat, odebrat – ve všech slovech máme boj ovlivněný významem předpony

- bor = boj, posun r na j tento posun mohl nastat při přejímání slov mezi národy, kdy některým národům určité hlásky chyběly, proto jejich výslovnost nahrazovaly těmi, jež byly nejbližší (malé děti říkají též místo hlásky r hlásku j)

přebor, přeborník

bornit – bortit – bořit

bortit -kazit; porouchat; provrtat; prostřelit

bourat -ničit, bořit

- bor - bropřesmyčka či vynechání hlásek - brojitve smyslu bouřit se, zlobit se

- dále odvozená: brach – přítel z mokré čtvrti

brak – zašlé dílo

brajgl – výtržnost

brakovat – viz výše

bol – posun r na l – bolest

brnění – ve smyslu obrany proti bolesti i bolest sama

obrana – ochrana, štít a další

obrna – ochrnutí

obr – praslovansky div

brána

- v angličtině je slovo job [džo:b] ve významu práce (boj - job)

- a ještě i známá Jobova zvěst vypovídající o zlé osudové události

 

To už by nás rozbor vedl do dalších slov, protože slova a řeč jsou jako jednolitý počítačový program, vymaže se znak a již přestává fungovat. Jedno je s druhým provázané.

Pokračování příště :)